Tafraut...místo, které mi doslova učarovalo. Strávili jsme tady krásný týden a naplnili ho lezením, objevováním okolí a ochutnáváním místní gastronomie. Přijde mi, že jakmile člověk tráví už několikátý den na jednom místě, tak s ním začne splývat. Ze začátku jsem tu mívala strach z lidí. Ženy zahalené, motlitby z Mešit a mé předsudky ohledně nepříjemných situací. Muslimská kultura je pro mě neznámá...

Podzimní prázdniny na konci října pro mě každý rok znamenají týden volna. Kam vyrazíme, jsme si kladli ještě v den odjezdu. Na týden se nám nevyplatí jezdit nějakou štreku příliš daleko, takže jsme vybírali mezi Arcem, Istrií, Švýcarskem a Zillertalem. Předpověď počasí se nám nejlépe zamlouvala na Švýcarsko. Z rodinné lezecké knihovny jsme popadli průvodce Extrem West a Ost Schweiz a vydali se naším bydlíkem na 8mi hodinovou cestu k městu Interlaken.

Tak před dvěma lety se mě Matěj ptal, jestli bych s ním nešla lézt cestu Přes rybu v jižní stěně Marmolady. Mluvil o bivaku v půlce a o štandech pouze ze skob. Tehdy jsem nad tímto nápadem prokroutila oči. Jenže jak čas plyne, člověk se mění a s ním i jeho názory. A já si k takové výzvě musela sama dospět. Vždy jsem prahla po dobrodružství a najednou jsem si uvědomila, jaké asi by to bylo, lézt dlouhou horskou cestu a bivakovat ve stěně. Po náročném pracovním létě si dáváme čas pro sebe a vyrážíme autíčkem do světa. Sami vždy nevíme dva dny předem, kam pojedeme.

Kam vyrazit v létě lézt, abyste neumřeli vedrem a zároveň se tam vyplatilo jet jen na prodloužený víkend? Napadá mě jen Adr a hory. Na Adr ukazovali velký deštík, tak co pro změnu dát něco nového a vylézt si nějaké pořádné vícedélky v Alpách. Pohoří Wider Kaiser (Tyrolsko - Rakousko) máme 6 hodin z domova, takže jsem sehnala průvodčíka, přemluvila bráchu a jelo se.

Ádr je další místo na zemi, které mi čím dál více přirůstá k srdci. Dechberoucí krajina, monumentální pískovcové věže, dobrodružné lezení, super lezecká kultura ve skalách i večer v hospodě,..právě tady jsem několik dní odpočívala po náročném táboře a když jsem se vrátila domů, překypovala jsem novou energíí.

Kombinace skvělé společnosti, každodenního sluníčka, lezení pro mě v nových oblastech, o výborné pizze, zmrzce, sýrech a vínku ani nemluvím, osvěžující koupačky v horských jezerech, pikniky, spaní na divoko, opalování a ranní kávové dýchánky z tohoto zájezdu udělali vysněnou dovolenou.

Vánoční zájezd do Španělska jsme pojali jako objevování nových míst a návrat na ty už námi objevené a oblíbené. Po kolikáté jsem už ve Španělsku, tak to nespočítám. Jezdím sem už dlouhou řadu let a kdybych si po Tisé měla vybrat další místo pro život, tak by to bylo právě někde tady na jihu