• modelový trénink – jedná se o modelování tréninkových zatížení podle požadavků blížící se soutěže či výkonu. Je založena na zákonitostech procesu adaptace organismu na očekávané situace.

• V lezení: Blíží se závody, a tak si během tréninku udělám závodní atmosféru. Představím si, že jsem právě na závodech, už jsem na řadě a jdu lézt závodní cestu. Za zády mám obecenstvo a rozhodčí, kteří mě bedlivě sledují. Prožívám trénink úplně stejným způsobem, jak ho prožívám na skutečných závodech. Při tréninku na projekt na skalách si na umělé stěně vymyslím kolečko nebo vytipuji lezeckou cestu podobného charakteru jako je váš projekt a představím si, že jdu do ostrého pokusu. Soustředím se na správné dýchání, lezení, odpočívání atd. Jde o simulaci, jak daná situace bude probíhat ve skutečnosti.

• mentální trénink – je v podstatě vybavování si sportovního pohybu v představách. Sportovec provádí pohyb sám v mysli podle vzorových představ. Vzhledem k velkým nárokům na koncentraci zařazujeme mentální trénink maximálně na 10 minut denně.

• V lezení – představujeme si, jaké jsou lezecké pohyby v konkrétní cestě či boulderu v mysli. Doporučuji si před závodní cestou nebo před pokusem projektu na skalách v mysli vybavit co nejpodrobněji lezecké kroky a celý proces lezení.

• autogenní trénink – zabývá se ovlivňováním předstartovních stavů a celkové psychiky sportovce ve sportovní přípravě. Je postaven na principu střídání napětí a uvolnění. Učí sportovce lépe relaxovat a vytvářet podmínky k regeneračním pochodům v organismu, nezbytným pro další tréninkové zatížení.

• V lezení – doporučuji si lehnout na zem v pohodlném oblečení a autogenní trénink provést pomocí videí na youtube (zadáte: autogenní trénink) a ty vás už povedou k relaxaci.