Poprvé v Chamonix

Jak vypadal můj první den v Chamonix? Ráno v půl 7 nás probudil budík. Do růžova jsem se zrovna nevyspala, protože mě v noci budily padající laviny z protějších svahů a cítila jsem bolest nohou a zad z pochodu k chatě Envers z předchozího dne. Ale snídaně mi dodala energii a tak jsme vyrazili přes ledovec na cestu Les fleurs du mal 6b+. Mělo to být hezké uvítání do horského lezení. Jenže ve třetí délce mi začalo kručet v břiše a po obrácení batohu naruby jsme zajistili, že jídlo na celý den zůstalo ve stanu. Chvilku jsme spekulovali, co dělat, jelikož nám zbývalo ještě 11 délek a bez jídla by to bylo trápení. Nakonec jsme zvolili ústup a návrat do stanu pro jídlo. Ve 14 hod jsme byli po obědě a znovu stoupáme pod stěnu a tentokrát míříme k cestě Les Fourberies de Scapin 7c+. Klíčová byla hned první délka, což byla výhoda. Matěje z prvního průlezu spouštím úplně rozteklého, jelikož do stěny pralo slunce a bylo sakra vedro. Ale v 16 hod. konečně zalezlo za kopec a tím začíná podmínka a naše jízda. Klíčová délka mi přišla těžká a nešel mi udělat jeden krok. Matěj na druhý pokus přelézá v kuse a jde se dál. Další délka 7c byla technická kolmárna po chytech nechytech. Matěj onsightuje a já na druhém kulím oči a nedovedu si představit, že takovou délku tahám. Pak už to šlo hladce a další délky lehkly. V poslední délce nás dohnala tma a tak jsem alespoň mohla pořádně vyzkoušet novou baterku. Na vrcholu Tour Verte jsme stanuli ve 22 hod a chvilku se kochali pohledem na noční oblohu plnou hvězd. A šlo se na slanění. Obavy ze zaseknutého lana se vyplnily a museli jsme říznout zaseknutý konec lana ve spáře. Úplně KO jsme se vrátili ke stanu, zhltali trevellunch a spali jako zabití. Ráno po probuzení mé tělo bylo celé bolavé, ale bylo krásně a Matěj vybral prý pohodovou cestu Dracula 6c na Tour Rouge. Takže jsem si řekla, že musím být statečná a šlo se do toho. Cestu jsme naštěstí stihli vylézt za světla a ještě jsme si u chaty Envers užili boží pohled na kopce osvětlené zapadajícím sluncem. Hory jsou boží, ale je to fakt dřina děkuju Matějíčku za úžasné dny! Byl jsi pro mě ve stěně nejstatečnější hrdina!

Copyright 2020-2024 www.polez.cz © All Rights Reserved - vytvořila Sim