Ve skalách jsem přes léto skoro každý den. Většinu času jako v roli instruktorky lezení v mé lezecké škole Polez.cz a sem tam jako Editka, která miluje lezení sama za sebe, těžké kroky, balancovat na hranici svých možností a pobyt v přírodě. Za ty léta, co takto vypadá mé každoroční letní období, jsem se naučila přepínat si v hlavě, kdy pracuji a kdy dělám svůj koníček. Musím se ale přiznat, že občas mě dožene lenost a po x hodinách guidování ve skalách, se mi večer do skal už prostě nechce. Občas to vyhraje alespoň pár kroků na boulderovce či lišta a někdy zase gauč s nohama nahoře. Takže má lezecká forma je vždy v létě o ničem, ale je super, že pro lezení na písku není podstatná pouze krutá síla jako třeba na sportovkách v Juře. Ale je spíše důležitá technika a schopnost pohybu. To hlavně třeba v Ádru... Vylézt se dá i desítka bez tréninku a odlezené kilometry na písku naučí pohyb lépe než překližka. Prostě to co si člověk odlezl, tak mu zůstane navždy v těle…