Tři víkendy v řadě na kouzelném místě 😍 Pořádná škola lezení a morálu. Pochopila jsem, proč si lezci v Ádru berou do skal pivo a jak moc mě dokáže strach při lezení ovlivnit. Proto raději makám a zkouším těžší cesty, abych se cítila alespoň o trochu bezpečněji na prvním konci lana. Ale i přesto byl největší boj rajbas nebo komín na závěr ,,dobře odjištěné cesty" 🙆😄

A nejen to... Zážitek jsem si odnesla z každé cesty. Třeba taková ,,Hrana pádů" jsem v závěrečném rajbase pocítila nekonečnou nejistotu v každém pohybu a byla pořádně nervózní i jako druholezec. Jo a aby toho nebylo málo, tak jsme při slanění zjistili, že nám ještě nevystačí lano až na zem a při stahování lana u kruhu níže se nám zaseklo jak jinak než úplně nové lano ve spáře a než jsme se naděli, byla tma jako v pytli.😄 Ale dobře to dopadlo a dali si zasloužené pivo u Tošováka.🍺

Vrcholem pro mě byl poslední den, kdy jsem lezla Těpéro doktore Xa. Večer předtím jsem si stihla ještě s baterkou vymyslet klíčový boulder. V neděli jsem do toho nalezla a boulder jsem dala z prvního a následující nepříjemnou pasáž ke třetímu kruhu jsem také vybojovala. Kluci na mě křičeli, že to mám vylezené a ať si užiju dolez. Jenže jak jsem se vzdalovala od dalšího kruhu, tak jsem dolezla do převisu a další chyt byl pro mě strašně daleko. Prý skoč tam! Jenže při pohledu dolů se mi stáhl žaludek. Vždyť jsem čtyři metry nohama nad kruhem a mám skákat do neznáma a ještě k tomu se odrážet s nohama na tření? Tak dlouho jsem váhala skočit, až jsem se rozhodla pro ústup. Lezla jsem tedy zpátky ke kruhu, tam jsem se nechala opět vyhecovat a tak jsem se vydala znova nahoru a opět dolů, až mi tak nateklo, že jsem to vzdala úplně a už mi ten den neodteklo 😄 Naštěstí se tam dala založit smyčka, takže jsem to v poslednímu pokuse zájezdu vylezla, ale byl to teda boj!

Z Ádru jsem si odvezla nejen pár zářezů jako Nezávisláka Xb, Blueberry Xb, Těpéro doktore Xa, ale i spoustu zážitků a zkušeností. Díky za to a těším se příště!💜