Lezení a bouldering se v posledních letech stále více dostává do povědomí lidí. Vystavují se nové lezecké stěny, Adam Ondra často bývá v médiích, lezení je součástí Olympijských her a díky těmto důvodům se lezení stalo moderním sportem. V dnešní době se mu věnuje opravdu velká skupina lidí, a čím více lidí leze, tím vzniká i větší pravděpodobnost úrazů. Proto je vhodné se už od začátku správně učit všechny postupy. Začínající lezci si buď mohou zaplatit instruktora, který je tyto postupy učí, nebo začínají se skupinou kamarádů či sami s youtube návody. Ať už je to jakkoliv, tak důležité je nic nepodcenit! Pro bezpečnost všech, jsem se rozhodla utvořit tento manuál, který by měl vytvořit souhrn důležitých pravidel a tipů. Manuál je také zaměřený na vedení lezeckých kroužků pro děti, protože především u nich chceme, aby se nic nestalo a celý lezecký proces probíhal bezpečně a zábavně. Manuál vychází z mé praxe instruktorky a trenérky lezení.
OBSAH
Bezpečnost
1. Vzájemná kontrola mezi lezcem a jističem
2. Pravidlo povolenka
3. Lezecká komunikace
4. Samotné lezení a jištění
5. Chytání pádů a odskakování
6. Váhový rozdíl mezi lezcem a jističem
7. Intuice a znalost dětí
8. Časté chyby
9. Navijáky
10. Boulderovka
11. Děti na boulderovce
Vedení kroužku
1. Rozdělení tréninkové jednotky
2. Neukázněnost u dětí
Etika
1. Pozdrav
2. Nechané lano v cestě
3. Výběr cesty vedle lezoucího lezce
4. Střídání se s lezeckým partnerem v lezení
5. Snažit se držet emoce na uzdě
6. Nelezte bosy
7. Sledujte své okolí a upozorněte na chybu
Pedagogika aneb jak učit děti
1. Osmičkový uzel
2. Jištění přes kyblík
3. Učení lezení na prvolezce na navijáku
4. Cvičení pádů prvolezce a zachycení pádu jističem
Lezecké cvičení
Boulderové hry
Bezpečnost
Není vůbec pochyb o tom, že bezpečnost musí být na prvním místě. Lezení je sport skrývající mnoho nebezpečí a rizik. Proto je i zařazován do seznamu rizikových sportů, kdy sebemenší nepozornost může mít fatální následky. Abychom tato rizika snížili na minimum, je dobré si je uvědomit a naučit se správným zásadám, díky kterým rizika výrazně snížíme. Nezapomeňte, většina úrazů vzniká selháním lidského faktoru.
Základní pravidla při lezení s lanem:
1. Vzájemná kontrola mezi lezcem a jističem
Na stěně často potkáte spoustu známých a člověk se snadno zapovídá a u navazování na lano není plně koncentrován. Proto musí před každou cestou proběhnout vzájemná kontrola, která odhalí případné chyby. Znám případ lezce z Ústí, který tuto kontrolu se svým parťákem neudělal. Neměl dovázaný osmičkový uzel a nahoře na skále si odsedl. Proletěl celou stěnu a toto ho stálo život. Proto se vždy kontrolujte navzájem!
Jistič kontroluje:
- správně uvázaný osmičkový uzel jeho parťáka
- konec lana je minimálně 10cm dlouhý
- uzel je navázán ve spodním a horním oku v sedáku
- lano je dostatečně dlouhé na vybranou cestu
- na spodním konci lana je uzel
- lano není zamotané
- správně dopnutý sedák
Lezec kontroluje
- jestli je zašroubovaná karabina v jistítku
- lano je nasazené správně v jistítku
- jistič stojí na správném místě
- správně dopnutý sedák
2. Pravidlo povolenka
Na lezeckém kroužku platí vždy pravidlo tzv. povolenky. Nejprve si děti udělají vzájemnou kontrolu mezi sebou a následně zavolají instruktora na povolenku. To znamená, že instruktor zkontroluje všechny výše zmíněné bezpečnostní zásady u lezce a jističe. A až po kontrole, která proběhne bezchybně, děti dostanou povolenku k lezení.
Když instruktor odhalí chybu při povolence, tak nejprve děti nechá chybu najít a napravit. Poté si vysvětlení rizika vzniklé chyby a nakonec si jak lezec, tak jistič udělají trest např. 20 dřepů.
Neexistuje lezení bez povolenky! = Přísný trest!
3. Lezecká komunikace
Komunikace mezi lezcem a jističem by měla být další samozřejmost a zautomatizovat si ji by měl opravdu každý lezec. Jistič je ten, kdo drží doslova lezcův život ve svých rukou. Ale i lezec může udělat nečekanou chybu a ohrozit svého jističe. Proto vzájemná komunikace udržuje v pozoru lezce i jističe a předchází nehodám.
Děti na lezeckém kroužku učíme lezeckou komunikaci už od začátku, co začnou docházet na kroužek.
Základní komunikace:
- Než jdete lézt, tak lezec řekne povel ,,Lezu!“
- Jistič odpoví ,,Jistím!“ A až nyní lezec začíná lézt.
- Jakmile si chce sednout do lana, řekne ,,Dober!“
- Jistič dobere lano a odpoví ,,Dobráno, sedej!“ a až teď si lezec odsedne do lana.
- A podle situace řekne lezec buď ,,Sedím, spouštěj!“ nebo ,,Sedím a odpočinu si!“
- V případě, že chce lezec spustit, tak jistič odpoví ,,Spouštím!“
Specifická komunikace:
- Jistič málo dobírá lano. Lezec zakřičí ,,Dobírej!“ nebo ,,Dober!“.
- Lezec je v těžkém místě, kde mu hrozí nepříjemný pád. Tudíž zakřičí na jističe ,,Dávej pozor, možná spadnu!“.
- Nečekaný pád lezce…Lezec křičí ,,Padám!“.
- Při lezení na skalách se může stát, že lezec urve šutr. Okamžitě musí křičet ,,Kámen!“
- Častá situace…Jistič se vybavuje s kamarády a nedává pozor. Tudíž ho lezec okřikne ,,Dávej raději pozor!“
4. Samotné lezení a jištění
Je veliký rozdíl, jestli jde o lezení na umělé stěně nebo na skalách. Při lezení na umělé stěně jsou cesty a jištění velice snadno čitelné. Vzdálenost mezi nýty je kolem 120cm a na velkých komerčních stěnách jsou v nýtech už nacvakané expresky.
Každý lezec by měl umět usoudit, na co má a na co ne. Není vhodné si vybrat extrémně těžkou cestu. A pak v ni strávit spoustu času a stále dokola si v ni odsedávat a padat. Proto je důležité, aby instruktor dětem doporučoval cesty, které jsou pro ně vhodné.
Jistění
Nezapomeňte, že když jistíte, tak držíte život svého partnera ve svých rukách. Je to zodpovědná práce, při které nemůžete selhat, jinak to může mít fatální dopad. Proto je podstatné se naučit bezchybně jistit a řídit se pravidly, které si zmíníme níže.
Na trhu je velká nabídka jak poloautomatických jistítek a automatických jistítek. Nedá se ale říct, které je nejlepší nebo nejbezpečnější. Důležité je, aby s ním uměl jistič správně zaházet. Tím je myšleno, jak s ním správně manipulovat a ve správný okamžik umět povolit plynule lano nebo naopak dobrat lano. Jistič také musí stát na správném místě u stěny, nemít příliš velký průvěs lana, sledovat lezce a umět rychle zareagovat při pádu.
Tlustá stará lana
U dětí a začátečníku doporučuji lézt na starších ochlupacených a silnějších průměrech lan např. 9,8mm. Nová lana a tenká lana se musí mnohem více držet a více prokluzují v jistítku. U tlustých lan dochází k většímu tření v jistítku a tudíž kdyby to nedejbůh jistič pustil, tak silnější lano projede v jistítku pomaleji.
Na co jistit?
To je na dlouhou diskuzi a asi mnoho instruktorů na to má svůj názor. Ale ve zkratce. Já děti učím na kýbl. Přijde mi to nejvíce intuitivní a nutí je to od začátku kurzu lano stále držet. Grigri, Smart nebo jiné poloautomatické jistítko bych zařadila až poté, co mají perfektně osvojené jištění na kýblu. Přijde mi velice jednoduché vzít za páčku Grigri nebo za nos Smarta a nedržet přitom lano. V Ústí na stěně tehdy byl úraz na Grigri, kdy paní dostala poprvé v životě do ruky Grigri. Její přítel dolezl nahoru a ona se řídila instrukcemi ,,Vezmi za páčku a tím mě spustíš.“. Ale zapomněla to nejdůležitější, držet lano pod jistítkem. Já osobně jistím nejčastěji na Grigri, ale když jistím na prvolezce někoho lehčího, než jsem já, tak beru kýbl kvůli lepšímu prokluzu u pádu.
Lezení Top rope = lezení s horním jištěním
Při lezení na TR je důležité se držet v linii lana a hlavně dávat pozor, aby se lezec neodepnul z jistícího bodu na konci cesty. Lano je vždy cvaknuté do řetězu (2 karabiny proti sobě) nebo na skalách do 2 expresek otočených zámky proti sobě či v HMS zamykací karabině. V případě převislé cesty je zapotřebí mít v cestě procvakaných několik expresek, aby při pádu lezec neudělal velkou houpačku a měl šanci si cestu dolézt do konce. Když chce lézt další, tak při spouštění musí lezec zpátky nacvakat expresky do lana.
Z praxe lezení a jištění na TR zvládají už i děti ve věku od 6ti let. Ale vždy u nich musí být instruktor a držet lano pod jistítkem. Ideální je začínat na menší stěně určené pro děti a učit se to tam. Důležité je nikdy nepouštět lano pod jistítkem, rychle dobírat a lano ve spodní ruce ohýbat směrem dolů.
Lezení Red Point = lezení na prvolezce
Lezení na prvolezce doporučuji až mírně pokročilým lezcům, kteří už mají osvojené správné jištění na TR a navazování. Níže zmíníme několik faktorů, které jsou pro RP lezení nedílnou součástí.
- Jistič chytá svého parťáka pod prvním jištění (obr. 1.).
- Jistič stojí v přiměřené vzdálenosti od stěny a nemá příliš povolené lano (obr. 2.).
- Jistič musí umět ubrat lano během dlouhého pádu lezce nebo během pádu s nabraným lanem v nižších partiích stěny (obr. 3.).
- Jistič neustále sleduje lezce (obr. 4.).
- Lezec musí cvakat správně a všechno postupové jištění.
- Při zacvakávání lana do expresky zvolte vhodnou pozici, při které nespadnete. Pád s nabraným lanem není nic příjemného, jak pro lezce, tak i pro jističe.
- Lano nesmí být za nohou lezce. V případě pádu hrozí otočení hlavou dolů.
5. Chytání pádů a odskakování
U dětí či začínajících lezců, kteří už na RP lezou, tak dělejte každý měsíc průpravné cvičení pádů a odskakování. Lezec tak odblokovává strach z pádu a zároveň jistič trénuje správné zachycení pádu.
Nejprve zopakujte a předveďte, jak se celý proces správně provádí. Důraz dejte na všechny výše zmíněné faktory. Cvičení pádů dětem podejte jako hru na Levely. Vyberte stěnu, kde je mírný převis a pády provádějte v druhé půlce stěny.
Level číslo 1 - odskok, kdy je uzel u expresky
Level číslo 2 – odskok 10cm uzlem nad expreskou
Level číslo 3 – odskok, kdy je expreska u kolenou
Level číslo 4 – odskok, kdy je expreska u kotníku
Level číslo 5 - odskok, kdy lezec stojí 10 cm nad expreskou
Instruktor vždy drží lano u jističe a dělá tzv. třetího. Zároveň pády odpočítává.
6. Váhový rozdíl mezi lezcem a jističem
Jistič by neměl jistit lezce, který je o více než 25% váhy těžší než on sám. Takže např. 50kg člověk by měl jistit lezce s max. váhou 62,5kg. Pokud je jeho parťák těžší, doporučuji použít pytel s pískem nebo OHM od Edelrid.
Při rozdělování dětí do dávejte k sobě děti s minimálním váhovým rozdílem.
7. Intuice a znalost dětí
Každý instruktor by měl z pozorování zjistit, kdo jak na tom z dětí či i dospělých je. Tím je myšleno, jak jsou dotyční zodpovědní, soustředění, zkušení či naopak chybující, roztěkaní, nezkušení, nezodpovědní atd. Podle toho by měl instruktor vytušit, co si s kterými svěřenci může dovolit, kde lézt a jestli nechat svěřence jistit samotné.
8. Časté chyby
- Lezec zapomene cvakat postupové jištění (expresky) při lezení na prvolezce.
- Lezec zacvakne lano do expresky obráceně.
- Jistič nedává pozor na lezce.
- Jistič má příliš povolené nebo naopak málo povolené lano.
- Jistič špatně jistí – špatná technika dobírání či povolování a puštění lana pod jistítkem.
- Jistič stojí příliš daleko od stěny.
- Navázaný uzel je pouze v jednom oku v sedáku.
- Lano v kyblíku je nasazené obráceně.
- Kyblík je zacvaknutý v sedáku obráceně.
- Neprobíhá vzájemná komunikace.
9. Navijáky
Samojistící systém navijáku je v součastné době velice oblíbený. Na navijáku se dá vymyslet celá řada her a cvičení (třeba nácvik prvolezce, lezení poslepu, lezení se svázanými nohami atd…). Sama je využívám na kroužcích často a baví mě jejich jednoduchost a efektivita. Při lezení na navijáku platí stejné pravidlo, jak při lezení na laně. Dítě si musí zažádat o povolenku u instruktora. Nejprve si naviják cvakne do sedáku (u klasického bederního sedáku či celotěláku se cvakají dvě karabiny zámkami proti sobě). Jakmile je svěřenec cvaknutý, zavolá o povolenku. Pozor, aby si dítě, nebo začátečník, necvakl naviják do bočního oka u sedáku. Boční poutka jsou pouze takové poličky na sedáku, které udrží jen pár kilo! U nás na stěně máme dokonce v půjčovně tyto boční oka uříznutá. To má být prevence pro úplné začátečníky, aby se špatně necvakli.
Člověka poprvé na navijáku nechte vylézt pouze do 2 m a následně ať si zkusí do navijáku sednout a nechá se spustit. Někomu toto může dělat problém, a proto je dobré si to vyzkoušet těsně nad zemí, než pak na něj křičet přes celou stěnu, co má nahoře dělat. Dále se při lezení držte v linii pod navijákem a lezte tak, aby Vás naviják stíhal dobírat. Jednou jsme lezli s dětmi na rychlost a u těch nejrychlejších lezců naviják nestíhal dobírat. Případný pád do několika metrů předběhlého ocelového lana vám může dost ublížit. Tak pozor na to.
10. Boulderovka
Pár metrová stěna s velkým měkkým dopadištěm vypadá naprosto bezpečně, ale divili byste se, kolik na ni vzniká úrazů. Jsou to chvilky nepozornosti, které můžou mít za následek úraz. Proto si níže shrneme bezpečností pravidla.
1. nikdy se nikdo nesmí pohybovat pod lezcem.
V boulderingu jsou pády naprosto běžné a pád lezce na dalšího člověka může být fatální pro oba dva. Takže kolem lezoucích boulderistů dodržujte dostatečnou vzdálenost. Např. když lezcovi vyletí nohy z převisu a ruce až potom, tak kvůli principu velkého kyvu může lezec doletět i o několik metrů dál.
2. umět padat
Základní pohyb při dopadu na zem by měl být směrován na nohy, zadek a ruce. Se začátečníky na boulderu bych začala právě nácvikem pádů. Nejprve ať to zkouší z malé výšky a pak z větší. Padat se pak naučí časem. Důležité je letět dolů koordinovaně. Když cítíte, že jste vysoko a poslední krok je disbalanční a mohlo by dojít k nekorigovanému pádu, tak je lepší zařadit zpátečku, než si vyrazit dech nebo něco zlomit. To je hned…Opravdu.
3. čisté dopadiště
Než jdete lézt, zkontrolujte, že pod vámi nic není (flaška, kartáč na čištění chytů či jiný předmět). Dopadiště musí být čisté a rovné. Na starých boulderovkách často nebývají spojené žíněnky a lezci se může stát, že mu do škvíry zapadne noha. To je výron hned na světě. Nebo často na moderních boulderovkách bývají samotné žíněnky navíc. Může se vám stát, že kotníkem dopadnete na hranu takové žíněnky a kotník se otočí.
4. chytač
Když se bojíte, nebo vidíte někoho, kdo by potřeboval změkčit pád, tak se nebojte požádat o pomoc, nebo přispěchejte vy sami pomoci. Chytač stojí za zády lezce a chytá ho oběma rukama. Nestojí pod lezcem, ale za ním. Pád lezce se snaží ztlumit za úchop boků, nikoli zadku.
5. magnezium
Boulderovka je velice prašné prostředí. Proto zkuste magnéziem zbytečně neprášit a boulderovku větrat čerstvým vzduchem.
11. Děti na boulderovce
Když na celé boulderovce nikdo není, tak je to v pořádku, ale jakmile už tam někdo leze, je velice těžké děti uhlídat, aby pod nikým nebo pod sebou navzájem nepobíhaly. Čím menší děti, tím častěji toto základní pravidlo nedodržují. Jsou to takové malé kobylky, které skáčou všude možně, a vy nevíte, kam to nesměřují. Proto je dobré při narvané boulderovce jít raději na lano, nebo děti na kroužku rozdělit na dvě půlky, a jednu skupinu poslat s jedním instruktorem na lano a s druhým na boulderovku. Na boulderovce si vyznačte místo, kde mohou lézt a domluvte se s ostatními boulderisty, že na nějakou dobu si zabíráte tento kousek boulderovky.
Děti ve vyšších partiích boulderovky chytejte, a také s nimi dělejte průpravná cvičení pádů. Když už budou mít přelezené postavené bouldery, tak jim vymýšlejte nové bouldery. K vyznačení použijte křídu nebo magnezium a po kroužku to po sobě setřete. Kromě boulderů můžete vymýšlet různé traverzy či skoky.
Vedení kroužku
Na kroužek o počtu 8-12 dětí by měli být minimálně 2 instruktoři, kteří se navzájem doplňují, jdou dětem dobrým příkladem, jsou autoritou a zajišťují příjemnou atmosféru. Je lepší na první pohled na děti zapůsobit jako přísný instruktor a následně ubírat, než obráceně. Tato práce je vhodná především pro ty, kteří mají kladný vztah k dětem, jsou iniciativní, kreativní a mají s lezením zkušenosti, které mohou dětem předávat.
Aby měl kroužek dobrou úroveň, tak je důležité ho mít dobře připravený. Dopředu se s kolegou domluvte, kdo bude dělat rozcvičku, posilování, vymýšlení her, lezecké cvičení, lezeckou metodiku a podle toho se řiďte. Dobře připravený kroužek více baví jak vás, tak i děti. Postupně během školního pololetí se zaměřte na výuku dovedností a znalostí dle tabulky níže. Na konci každého školního pololetí (během posledních 3 kroužků) dětem předáváme lezecké vysvědčení, kde děti testujeme, co se v daném školním pololetí naučily. Hodnotí se shyby, visy, nejtěžší vylezená cesta a body na boulderech.
1. Rozdělení tréninkové jednotky
Kroužek rozdělujeme na 5 částí.
2. Neukázněnost u dětí
Jestliže je na kroužku nějaké dítě neukázněné a svým chováním ohrožuje ostatní, nebo neplní úkoly, které mu zadal instruktor, tak dle pravidel kroužku uvedených v přihlášce můžete dítě z daného kroužku vyloučit. Zkuste to nejprve po dobrém a vysvětlit, čím narušuje lekci a udělit pouze napomenutí. Když jeho neukázněnost pokračuje dál, tak je na místě 2. napomenutí (např. vyloučení na 5 min. či 20 dřepů) a za 3. napomenutí je dítě vyloučené z kroužku.
Pravidla:
1. napomenutí
2. druhé napomenutí
3. vyloučení z aktuální lekce dolů do místnosti k baru
Etika
Aby byla v lezecké komunitě dobrá atmosféra a nedocházelo tam ke zbytečným neshodám, tak by bylo dobré se zaměřit na pár zásadních bodů, které mohou často lidi rozmrzet.
Jsem zastánce přátelského přístupu a dobré atmosféry ve svém okolí a filozofie, že jakýkoliv problém se dá vyřešit. Děti často bývají citlivé duše, proto se snažte být jako instruktoři milí, usměvaví, tolerantní a spravedliví.
1. Pozdrav
Lezci si mezi sebou navzájem týkají. Proto by nikdy neměl chybět pozdrav ,,Ahoj“. Mrzí mě, že tento zvyk se vytrácí, a spousta lezců přijde na stěnu nebo do skal, a ani nepozdraví.
2. Nechané lano v cestě
Často se setkávám s tím, že někdo zabírá cestu tak, že v ní nechá viset svoje lano. Toto by se nemělo dít. Když už víte, že cestu znovu nepolezete, tak lano stáhněte. Jestli cestu chcete lézt znovu a chcete pro to využít lano shora, tak ji lezte hned, a ne, že odejdete pryč a lano tam necháte viset. Ti co by chtěli lézt tu stejnou linii, nyní nemůžou vědět, jestli mohou lano stáhnout, či ne. Když by se Vám toto stalo, tak se podívejte nejprve kolem sebe, jestli tam není majitel lana a zeptejte se. Pokud majitele nenajdete, tak lano stáhněte a lezte danou cestu na něm a vraťte ho do původního řetězu. To nikomu neuškodí a pak ho na to upozorněte.
Když si necháte na Top Rope připravená lana na kroužek, dejte k nim cedulku s nápisem, že lana slouží na lezecký kroužek.
3. Výběr cesty vedle lezoucího lezce
Když si vyberete cestu, vedle které někdo leze, dejte mu dostatečný odstup, ať se v cestě nepotkáteči vám nespadne na hlavu.
4. Střídání se s lezeckým partnerem v lezení
Obvykle se během tréninku se svým parťákem střídáte, ale samozřejmě jde o vzájemnou domluvu. Mělo by to být vyrovnané.
Na kroužku bych dětem dala časový limit max. 10 min. na cestu. Po uplynulých 10 minutách se jistič začíná nudit a mohlo by dojít ke ztrátě pozornosti. Když je lezecká dvojice, kde jedno dítě je o dost výkonnější a leze 2x rychleji než jeho parťák, tak ať leze 2 cesty za sebou, ať je trénink pro oba stejně vyrovnaný.
5. Snažit se držet emoce na uzdě
Mám pochopení pro ambiciózní lezce, ale myslím si, že během tréninku na stěně, kde o nic vlastně nejde, nemusí lezec děsit své okolí sprostými výjevy, výkřiky, kopáním do stěny či házením lezeček.
6. Nelezte na boso
Na lezení si vždy berte lezečky! Lézt bos nebo v ponožkách je nehygienické.
7. Sledujte své okolí a upozorněte na chybu
Když vidíte, že někdo ve vašem okolí dělá nějakou bezpečnostní chybu (špatně jistí, špatně cvaká expresky atd.), tak jako zkušenější lezec dotyčného upozorněte a vysvětlete mu případná rizika s touto chybou spojená.
Pedagogika aneb jak učit děti
K učení novým dovednostem jak u sebe, tak někoho dalšího se mi osvědčila metoda přidělování afirmací. Proto Vám níže vypisuji stručný seznam těch nejdůležitějších lezeckých dovedností, které by měl každý lezec umět perfektně.
1. Osmičkový uzel
2. Jištění přes kyblík
3. Učení lezení na prvolezce na navijáku
Nejprve se lezec zacvakne na naviják. Následně si sám přemotá lano na hromádku, aby se nezamotalo během lezení. Na horní konec lana se naváže na osmičkový uzel. Vysvětlíme mu, jak cvakat expresky, a že dolů ho spustí naviják. Po nacvakání cesty může stáhnout lano bez toho, aby se rozvázal (tahá za svůj konec lana, tam kde je navázaný) a lézt další cestu.
Lezec by se měl učit správnou cvakací metodu při zacvakávání lana do expresky. Doporučuji lano při cvakání držet ve dlani mezi palcem a zbytkem prstů.
4. Cvičení pádů prvolezce a zachycení pádu jističem
Zvolte převislejší část stěny. Cvičencům nejprve na zemi vysvětlíme instrukce a názorně předvedeme s pomocným instruktorem jasnou ukázku pádu a zachycení pádu. Pád se provádí až ve 2. polovině stěny. Instruktoři drží lano vždy pod jistítkem a kontrolují děti. Můžeme na to navázat hrou Levely zmíněnou výše.
Lezecké cvičení
1) Bouldering
Zaměření: koordinace, síla, obratnost
Úroveň obtížnosti: lehká - těžká
Pomůcky: nálepky
Děti vytvoří skupinky po 2-3 členech. Trenér má vymyšlené bouldery (vhodný počet je šest), které všem dětem ukáže. Nejideálnější je nalepit pod určené chyty malé nálepky, podle kterých se děti lépe orientují. Každá skupinka bude začínat na jiném boulderu. Na přelezení každého boulderu je limit 5 minut a po uplynutí časového limitu se skupinky vymění na jednotlivých boulderech. Když se dítěti povede přelézt boulder na první pokus, jeho úkolem je vylézt ho znovu a zkusit ho i slézt dolů bez pádu. Trenér s asistentem skupinky obcházejí a napomáhají těm, kterým boulder dělá problém. Děti by si měly mezi sebou radit a ne soupeřit.
2) Diktování kolečka
Zaměření: koordinace, vytrvalost
Úroveň obtížnosti: těžká
Pomůcky: laserové ukazovátko nebo ukazovátko (nějaká tyčka)
Toto cvičení je určené pro maximální počet 3 dětí na 1 trenéra. Při větším počtu toto cvičení nemá smysl, protože vyžaduje individuální přístup trenéra po celou dobu lezení. Při počtu 3 dětí vždy jedno dítě leze a dvě odpočívají. Trenér ukazuje chyty s pomocí laserového světýlka nebo ukazovátka a dítě leze podle pokynů trenéra. Trasa činí počet 20-40 lezeckých kroků. Toto cvičení by se mělo opakovat minimálně 5x, aby splnilo jeho podstatu.
3) Traverz se správným našlapáváním na stupy
Zaměření: lezecká technika nohou
Úroveň obtížnosti: lehké
Pomůcky: žádné
Doba trvání: 5minut
Trenér označí počáteční chyty a cílové chyty. Děti traverzují po stěně po vyznačené trase v minimálních rozestupech 1,5 metru. Cílem cvičení je správně našlapovat na stupy. Leze se po špičkách, ne po chodidlech a po patách. Trenér se dívá a upozorňuje děti na chyby.
4) Traverz a ruce křížem
Zaměření: lezecká technika rukou, koordinace
Úroveň obtížnosti: střední
Pomůcky: žádné
Doba trvání: 5minut
Trenér označí počáteční chyty, cílové chyty a několik vhodných chytů na provedení techniky – kříž rukou. Děti traverzují na boulderové stěně po vyznačené trase v minimálních rozestupech 1,5 metru. Jejich úkolem během lezení je použít techniku překřížení rukou v chytech, které označil trenér. Trenér sleduje děti a napomáhá jim.
5) Traverz s výměnou rukou v chytech
Zaměření: lezecká technika rukou, koordinace
Úroveň obtížnosti: lehké
Pomůcky: žádné
Doba trvání: 5minut
Děti traverzují po vyznačené trase. Na každém chytu, který uchopí, musí vyměnit ruce. Toto cvičení je ideální dělat z obou stran traverzu. Takže nejprve nechat všechny děti dolézt ze směru zprava doleva a následně v postupném pořadí zpátky zleva doprava.
Odstup mezi lezci je 1,5m.
6) Traverz s přelézáním navzájem
Zaměření: lezecká technika, koordinace, síla
Úroveň obtížnosti: střední
Pomůcky: žádné
Doba trvání: 7 minut
Děti si rozdělíme na dvě stejně početné skupiny. Následně jim trenér ukáže trasu, kterou polezou. Každá skupinka začíná na jedné straně úseku. Lezou ve směru proti sobě. Jejich úkolem je se navzájem vyhnout a dolézt do cíle. Kdo spadne, musí začít lézt od začátku úseku.
7) Traverz se zakázanými zónami
Zaměření: lezecká technika, koordinace, obratnost
Úroveň obtížnosti: střední
Pomůcky: lano
Doba trvání: 10 minut
Vymezí se trasa, kde děti budou traverzovat nad zení z jedné strany na druhou. Okolo chytů se připevní dlouhé lano, které povede celou trasu. Lano bude ve výšce cca 1m a má rozdělovat zóny. Oblast nad lanem je pouze pro ruce a oblast pod lanem je jen pro nohy. Děti se snaží dodržovat toto pravidlo.
8) Ukazování směrů
Zaměření: lezecká technika, koordinace, celková orientace
Úroveň obtížnosti: střední
Pomůcky: žádné
Doba trvání: 5 minut
Všechny děti visí na stěně. Trenér stojí za nimi a dává jim znamení. Vzpažení znamená lézt nahoru, upažení pouze pravou rukou znamená lezení do pravého směru a upažení levé ruky do levého směru. Připažení znamená lézt dolů. Děti se musejí otáčet na trenéra a orientovat se dle toho, co právě ukazuje.
9) Navigace slepého
Zaměření: lezecká technika, koordinace, síla, orientace
Úroveň obtížnosti: těžká
Pomůcky: šátky
Doba trvání: 15 minut
Děti utvoří dvojice. Trenér každé dvojici rozdá 1 šátek a vymezí trasu na stěně.
Šátkem si jeden z dvojice zaváže oči a ten druhý mu dělá navigátora. Nesmí se dítěte dotýkat. Je povolená jen verbální pomoc. Dítě se snaží slepého dovést až do cíle. Poté co se jim to podaří, tak se děti vystřídají.
10) Lezení bez nohy
Zaměření: koordinace, síla, obratnost
Úroveň obtížnosti: těžká
Pomůcky: žádné
Doba trvání: 10 minut
Děti mají od trenéra stanovenou trasu a nesmí používat během lezení jednu nohu. Celou trasu se snaží zdolat pouze za pomoci jedné nohy a obou rukou. Děti lezou za sebou v rozestupech cca 1,5 metru.
11) Cesta míčku
Zaměření: koordinace, síla, obratnost
Úroveň obtížnosti: střední
Pomůcky: míček
Doba trvání: 15 minut
V tomto cvičení je vhodné rozdělit děti do dvou skupin tak, aby v jedné skupině byly minimálně 3 děti a maximálně 5 dětí. Jedné skupině se věnuje trenér a druhé asistent. Na boulderové stěně trenér a asistent označí úseky, které povedou horizontálně za sebou. Stačí sdělit dětem, od kterého chytu k jakému jsou konkrétní úseky a následně je každý úsek přidělen jednomu dítěti. Jeden úsek má cca. 2 metry. Na povel musí všechny děti vlézt na svůj úsek. Trenér a asistent předá míček dítěti na prvním úseku a ten musí přelézt svůj úsek. Jeho úkol je předat míček dítěti do dalšího úseku. Takto bude míček kolovat až do posledního úseku. Smí být držen pouze v ruce. S míčkem v ruce děti mohou normálně držet chyty, ale nesmí spadnout na zem. Pokud spadne míček nebo dítě na matraci, začíná se od úplného začátku. Tuto hru můžeme stopovat na čas, nebo vyzkoušet výměnu dětí na úsecích.
12) Přelez a přidej
Zaměření: koordinace, síla, vytrvalost
Úroveň obtížnosti: těžká
Pomůcky: míček
Doba trvání: 15 minut
Utvoříme dvě skupinky dětí po maximálním počtu 4 dětí. Každá skupinka si stoupne do fronty před boulderovou stěnu. Jejich úkolem je vymyslet co nejdelší lezeckou cestu. Každé dítě vždy přeleze to, co bylo vymyšlené a přidá dva nové lezecké kroky. Trenér může stanovit konečný počet kroků. Děti se střídají a snaží se přelézt kolečko bez pádu. Když k němu nastane, začne se od místa, kde došlo k pádu.
Boulderové hry
1) Levely
Zaměření: koordinace, síla, vytrvalost, obratnost
Úroveň obtížnosti: lehká-těžká
Pomůcky: žádné
Doba trvání: 10 minut
Všechny děti libovolně lezou na boulderové stěně. Trenér jim zadává různé úkoly. Ty začínají úplně od nejjednoduššího čili od prvního levelu. Každé dítě má 2 pokusy na provedení levelu. Kdo úkol nesplní, vypadává.
1. Level – Udělat 5 kroků.
2. Level – Držet se oběma rukama na jednom chytu a na 6 sekund vypustit nohy do
vzduchu.
3. Level – Tlesknout před tělem.
4. Level – Dotknout se země 1 rukou.
5. Level – Tlesknout za tělem.
6. Level – Otočit se o 360°.
Trenér může různě improvizovat a vymýšlet různé levely. Vyhrává ten, kdo se dostal k nejvyššímu levelu.
2) Hledání trpaslíků
Zaměření: koordinace, obratnost
roveň obtížnosti: lehká
Pomůcky: stopky, 15 postaviček z Kinder vajíček. (Pokud postavičky nemáme, stačí je
nahradit třeba víčky od PET láhví.
Doba trvání: 15 minut
Děti rozdělíme na dvě stejně početné skupiny A a B. Skupina A má 1 minutu na schování předmětů do chytů na určené stěně. Druhá skupina B je otočená, nedívá se a čeká. Po uplynutí 1 minuty se děti z družstva A, vrátí na místo, kde čeká skupina B. Ta se na pokyn trenéra otočí a jde hledat předměty. Zároveň se spouští čas na stopkách. Každé dítě smí předměty nosit po jednom. Poté co skupina trenérovi odevzdá všechny předměty, tak se stopuje čas. Následně se skupiny vymění. Zvítězí skupina, která nasbírala v co nejkratším čase všech 15 postaviček.
3) Hodiny
Zaměření: koordinace, obratnost, rychlost
Úroveň obtížnosti: střední
Pomůcky: 4x gymnastická obruč
Doba trvání: 10 minut
Utvoříme čtveřice dětí s podobnou lezeckou výkonností. Gymnastické obruče pověsíme na chyty cca 112cm vysoko, tak aby byl prostor na lezení pod, vedle i nad obručí. Pod stěnu se pod každý obruč postaví jedno dítě a na povel: ,,Až za 3 hodiny, budu mít večeři.“(trenér improvizuje). Jakmile děti uslyší číslo, začínají lézt. Musejí oblézt obruč 3x za sebou a to bez jakéhokoliv dotyku obruče. Lézt se smí jen okolo. Kdo bude nejrychlejší, získává 3 body, za druhé místo 2 body a za tření místo 1 bod. Děti se následně vystřídají. Dítě na posledním stanovišti se přesouvá na první, z prvního se dítě přesouvá na druhé. S těmi zbylými je to stejné. Vyhrává ten, kdo po všech startech získal nejvíce bodů.
4) Jedovaté liány
Zaměření: koordinace, obratnost, síla, vytrvalost
Úroveň obtížnosti: střední
Pomůcky: několik krátkých lan nebo dlouhých smycí
Skupina divochů se musí dostat přes skálu. Jenže na skále a ze skály visí jedovaté liány. Když se nějaké z nich divoch dotkne, tak ho liána popálí a on spadne z vysoké skály domů. Na stěně se rozvěsí lana a děti musí přelézt celý úsek bez dotyku lan a bez pádu. Děti lezou za sebou v rozestupech 1,5 metru. Trasa musí být připravena tak, aby se to dětem nepodařilo přelézt na první pokus. Každé dítě má 3 životy, za každý pád a dotyk mu je život ubrán a musí začít od začátku. Vyhrává ten, komu se povede přelézt trasu s nejvíce zbylými životy.
5) Kámen, socha, lezec
Zaměření: koordinace, obratnost, síla, rychlost
Úroveň obtížnosti: lehká
Pomůcky: žádné
Děti běhají dokolečka a na povel lezec, musí co nejrychleji vylézt na stěnu. Na povel socha musí v okamžiku znehybnět a na povel kámen musí klesnout k zemi a schoulit se do klubíčka. Po dokončení povelu zase běhají ve stejném směru do kolečka a vyčkávají na další povel. Každé dítě má 3 životy a o život přijde v případě, kdy jako poslední splnil povel nebo ho vůbec nesplnil. Když dítě přijde o všechny životy, tak vypadává. Vyhrává dítě, kterému se podaří ve hře zůstat co nejdéle. Do hry můžeme zařadit i jiné povely, jako např. lezec červený chyt, pejsek, 3 dřepy. Jedná se o improvizaci trenéra.
6) Najdi a nakresli
Zaměření: koordinace, obratnost, síla, rychlost
Úroveň obtížnosti: lehká
Pomůcky: papír a tužka
Trenér musí vymyslet obrázek a následně ho rozdělit na jeho části. Například vymyslí člověka a rozdělí ho na: nohy, trup, ruce, krk, hlava, oči, nos, pusa, brada, uši a vlasy. Části musí jednotlivě napsat na malé papírky. Které schová do chytů. Děti rozdělí na dva týmy. Nejprve jde první tým. Děti si stoupnou do řady a po jednom vybíhají a hledají papírky. Vždy můžou vzít pouze jeden a až ho najdou, tak běží k trenérovi a mají 10 sekund na nakreslení obrázku slova, který právě našly. Následně smí vybíhat další dítě a ten co dokreslil, si stoupne na konec fronty své skupiny. Jakmile nakreslí obrázek, schová ho trenér a následně připraví papírky pro druhou skupinu, která provádí to stejné. Po ukončení kreslení se porovnají oba obrázky. Vítězí tým, který má hezčí obrázek.
7) Hop a skok
Zaměření: koordinace, obratnost, síla
Úroveň obtížnosti: těžká
Pomůcky: žádné
Instruktor vybere místo na boulderové stěně, kde se nachází hodně chytů. Určí jeden startovací chyt, a jeden cílový chyt, na který děti musí skočit a udržet ho. Nesmí přitom použít jiné chyty. Povoleny jsou pouze startovací a cílové chyty. Děti si stoupnou do fronty a po jednom zkoušejí krok udělat. Vždy mají tři pokusy. Po vystřídání všech dětí trenér určí jiné chyty. Začínáme lehkými kroky/skoky a následně je ztěžujeme. Cílový chyt postupně oddalujeme. Když se někomu nepodaří krok udělat ani na 3. pokus, vypadává. Vítězem se stává ten, kdo zůstal ve hře poslední.
8) Lezecká štafeta
Zaměření: koordinace, obratnost, síla, rychlost
Úroveň obtížnosti: lehká
Pomůcky: žádné
Utvoříme stejně početná družstva. Ideálně po 4 dětech. Ty postavíme vedle sebe 10 metrů od stěny. Úkolem je doběhnout ke stěně, vylézt na označený chyt, slézt a doběhnout ke svému družstvu. Štafeta se předává plácnutím dlaní mezi dobíhajícím a právě vybíhajícím členem skupiny. Poté co se vystřídali všichni členové družstva, tak se postaví do řady a zvednou ruku. Vyhrává družstvo, které bylo rychlejší. Štafeta je velice oblíbená hra u dětí. Dá se i různě obměňovat.
9) Lasery
Zaměření: koordinace, obratnost, síla
Úroveň obtížnosti: střední
Pomůcky: 20x tyčky velké minimálně 0,5 metru a ideální průměr 0,80 cm.
Instruktor vybere úsek na boulderové stěně a do volných otvorů s maticemi (do buldogů) vsadí tyčky. Ty by měly být umístěny po celém úseku. Cílem dětí je absolvovat trasu bez dotyku tyčky. Tyčky jsou lasery. Ty je popálí a přijdou o život. Lasery svítí i do dálky, což znamená, že dítě nesmí tyčku oblézt svým tělem. Smí se pouze proplétat mezi tyčkami. Každé dítě má 3 životy. Po kontaktu s tyčkou pokračuje dítě v lezení, ale přišlo o život. Po pádu na zem začíná dítě celý traverz od začátku a životy se mu neobnoví. Vyhrává dítě, které zvládne absolvovat trasu s co nejmenší ztrátou životů.
10) Pozice
Zaměření: koordinace, obratnost, síla
Úroveň obtížnosti: střední
Pomůcky: žádné
Skupinka dětí je na boulderové stěně a udělá nějakou lezeckou pozici, při které se nikdo nehýbe. Jedno dítě je na zemi a prohlíží si je. Následně se otočí a děti změní své lezecké pozice. Poté se dítě na zemi otočí, musí uhádnout, jak se lezecké pozice změnily. Dítě získá bod za každou uhádnutou pozici. Následně se děti vystřídají. Vyhrává ten, kdo získal největší počet bodů.
11) Nakresli a běž
Zaměření: koordinace, obratnost, rychlost
Úroveň obtížnosti: lehká
Pomůcky: papírky, papír a tužka
Trenér napíše na papírky (počet papírků stejný jako děti) různá slova jednoduchého významu. Ukryje papírky v různých chytech na boulderovce. Děti se seřadí do fronty a vždy vybíhá jedno dítě, které je právě na řadě. Musí vylézt na boulderovku a najít papírek. Poté co sleze, si přečte, co je na něm napsáno, např. kočka, slunce, strom, kolo. Pak běží ke frontě, před níž je položený papír s tužkou. Dítě musí nakreslit to, co je napsáno na papírku. Všechny děti mlčí a hádá pouze to dítě, které je jako další na řadě. Poté co ho uhádne, může vyběhnout.
12) Najdi NO HAND
Zaměření: koordinace, síla
Úroveň obtížnosti: těžká
Pomůcky: žádné
Trenér nejprve skupince vysvětlí, co znamenají slova ,,NO HAND´´ - lezecká pozice, při které se stojí pouze na nohou a ruce jsou volné. Následně mají děti najít tuto pozici kdekoliv na stěně. Děti, kterým se taková pozice povede, jsou vítězové.